Recenze: Osamělá holubice

Co takhle 19. století a dobrodružný příběh honáků dobytka putujících z Texasu na sever do Montany?

Příběh se soustředí hlavně na dva přátele Augusta MCrae a W.F. Calla. Oba dost tvrdohlaví muži, každý v něčem jiném a oba musí mít svou pravdu. Do toho Call moc nezvládá přítomnost žen, zatímco Augustus by je potřeboval vždy a všude. Strastiplná cesta plná vyjednávání, nebezpečných zločinů, umírání a zároveň lásky. O tom totiž Osamělá holubice je.

Máme tu mnoho postav, ať už se bavíme o celém honáckém týmu těchto dvou přátel, nebo jejich láskách a přátelích. Se všemi se v tomto 900 stránkovém románu setkáváme a poznáváme je blíž, snažíme se pochopit určité činy a zároveň poznáváme, jaké to vůbec je být honákem dobytka. Velmi mě zaujal styl psaní autora, který byl poutavý i při těch 900 stránkách. Psal to tak, abyste poznali celou Osamělou holubici, texaské městečko, které vám buď může přírůst k srdci anebo ho můžete nenávidět - stejně jako postavy z knihy. Velmi mě přirostla k srdci Lorena, chápala jsem její ublížení a některé pocity, ač si za pár věcí mohla i sama. Některé situace zde vás mohou rozesmát, některé naopak. Je to klasický dobrodružný příběh, který bude bavit ty z vás, kteří mají rádi historii, rádi se protloukají a poznávají nová místa, rádi objevují nepoznané, rádi soucítí s trápením ostatních a zároveň pomáhají. Román Osamělá holubice je zkrátka zdrcující a nebojí se vám ukázat vše, co je potřeba. A to se mi líbí.

Autor za knihu získal ocenění Pulitzerova cena a já se nedivím. Na jednu stranu je to velmi náročné čtení, jelikož je zde těch postav hodně a vy se v tom ztrácíte a třeba se i musíte vracet, stojí to ale za to. Síla přátelství a lásky nás může hnát k různým věcem.

Ančéés Hřebíčková Kozinová @ancees_kozinova