Recenze: Milenci z Osvětimi
Skutečný příběh dvou lidí, kteří přežili holocaust. V Osvětimi se do sebe zamilovali, po osvobození se však jejich cesty rozešly. Znovu se setkali po více než sedmdesáti letech.
Za ostnatý drátem se zrodila láska Helen Spitzerové, přezdívané Zippi a Davida Wisnii, i přesto, že by je po odhalení čekala smrt. Je až neuvěřitelné, že dokázali v tomto pekle přežít. Na místě, kde se z nebe neustále snášel popel.
Knihy s touto tématikou mě nikdy nepřestanou fascinovat. Pořád jsem totiž nenašla odpověď na otázku, jak se tohle mohlo stát.
Příběh Zippi a Davida mě hned vtáhnul. Musím říct, že Zippi se tedy nevzdávala. Brzy pochopila, že záleží na zdravém vzhledu a díky kamarádce Kátě a svému talentu získala lepší pracovní pozici. A to bylo to hlavní. Navíc si uměla hledat přátele. Byla to hodně chytrá ženská a využívala možnosti zachránit životy.
Nechápala ty, kteří tu možnost promarnili.
David byl chlapec, když potkal Zippi, ale vůbec netušil jaké to bylo štěstí. To se dozvěděl až za mnoho let.
V knize nechybí ani poválečné roky. Jak se cítili přeživší? Přišli o příbuzné, o majetek a neměli žádné zastání. Neumím si představit, jak těžké muselo být, žít dál.
Čekala jsem šťastný konec lásky, místo toho zbyla hořká pachuť. I takový je život.
Knihu doplňují fotografie a na konci jsou vysvětlivky. Já tam často koukala.
Navíc mě zaujaly zmínky o bloku 10 a ženský orchestr v čele s Almou Rosé. Mám tedy ještě hodně co objevovat.
Dávám 5/5⭐ a milovníkům této literatury vřele doporučuji.
Eva Klímová, IG cas_sknihou
