Rabbits

Už jste to taky slyšeli? Objevilo se Kolo a Fráze! Nová Hra začala. Jo, vy o žádné Hře nevíte? Fajn. Tak se snažte, ať to tak zůstane, protože tentokrát půjde fakt o krk. A teď mě omluvte. Jdu zjistit, jestli mňoukání mojí kočky zapsané v binárním kódu spolu s počtem mobů v osmém levelu Dooma náhodou není adresa stránky s další stopou. Kdybych snad záhadně zmizel, nehledejte mě!

Hra, co trochu je a trochu není, a co na to K?

Existuje Hra. Nikdo netuší, kdo ji organizuje, a nemá ani žádný oficiální název, ale obecná přezdívka pro ni je Rabbits podle poněkud zlověstné kresbičky králíka, která často bývá jednou ze stop.

Hra nemá pevná pravidla. V podstatě ji tvoří série volně propojených asociací a podivných náhod, které zahrnují internet i skutečný svět. Některé jsou legrační, jiné záhadné, a ještě jiné hrozivé. Tyto stopy tvoří určitou logickou cestu, kterou se hráči snaží sledovat. Co čeká vítěze na jejím konci, nikdo přesně neví. Někdo říká, že milion dolarů. Někdo, že členství v CIA. A ještě někdo, že kulka do hlavy.

K je gamerka, ajťačka a taky příležitostná hackerka. Hry jsou její vášeň od dětství, navíc disponuje jistou formou lehkého autismu (nebo možná schizofrenie), která jí umožňuje odhalovat vzory a asociace prakticky všude. Problém však je, že když se do nich ponoří příliš, začíná poněkud ztrácet kontakt s realitou, což končívá komplikacemi jako zatčení nebo psychiatrická internace.

Cesty K a Rabbits se v minulosti střetly už několikrát, a nikdy to neskončilo moc dobře. V důsledku toho se K momentálně snaží držet od Hry stranou, a omezovat se jen na přednášky za účelem přivýdělku a klábosení s partičkou spřátelených nerdů okolo Čarodějovy herny.

Klidným dnům bude ovšem brzy konec. K navštíví Alan Scarpio, milionář považovaný za jednoho z vítězů předchozích kol. Podle něj brzy začne další, jenže tentokrát je s Hrou něco špatně. Scarpio požádá K, aby mu pomohla Hru opravit. Vzápětí ovšem záhadně zmizí a K se svou přítelkyní Chloe a pár dalšími pomocníky se vydává po stopě.

Další kolo Hry začne zanedlouho – jenže tentokrát při něm lidé opravdu umírají. A čím hlouběji do přediva Rabbits K proniká, tím podivnější věci se dějí i okolo ní osobně.

Pokud ovšem prostě jenom nepřichází zase o rozum.

„Řekněte mi, prosím, jestli ještě hrajeme?“

Relativně nejblíže mají Rabbits, románový debut podcastového dramatika Terry Milese, k jiné, o poznání slavnější gamerské knize: Ready Player One Ernesta Clinea.

Ačkoliv prostředí je zcela jiné, mechanismus hledání stop je podobný, a podobný je i samotný styl, zejména pak důraz na obrovské kvantum herních, ajťáckých a popkulturních odkazů. Jsou jich bez přehánění stovky – žhavit Google můžete při čtení prakticky permanentně.

Rabbits navíc dokáží hlavně v první polovině udržet jistou auru paranoidní, zlověstné věrohodnosti, kterou Ready Player One postrádá. Hry podobného typu, takzvané ARG, totiž skutečně existují, a pozadí některých z nich je značně záhadné. Vygooglete si například „Cicada 3301.“

Celou recenzi čtěte na zde

Autor recenze: Jan Hlávka